Nejen práva ale také povinnosti

Ústava Republiky a její Vlády Ti zabezpečují právo na práci a jiný legální způsob obživy. Jestli z toho něco nemáš nebo nezmůžeš, tak Ti zajistí podporu, abys netrpěl hlady a měl jsi kde spát. Také další, o čemž ani nevíš, ale co u jiných považuješ za samozřejmé pro existenci, odpovídající důstojnému lidství. Žiješ jako Člověk na planetě Zemi v XXI. století Prvního křesťanského kalendáře v civilizovaném státě s poměrně vysokou životní úrovní. (Dnes 32. místo ze 194 států po politickém experimentu, kdy jsme byli v tom světě před tím - osmí.)

Můžeš tedy mluvit o obrovském štěstí, že jsi se narodil jako dítě zdejších rodičů a ne někde v Súdánu nebo Burundi, či jinde, kde po občanských a jiných válkách milionům lidí zůstal jen ten život a jediné co dobře skoro všichni poznali - je hlad. Netušíš co to je ? Tak si vyzkoušej ten stav na vlastní kůži, alespoň 11 - 13 dní ! A jestli se domníváš, že všechno krásnější je vidět jen jinde, zvažuj, možná změníš názor, stihneš-li se v pořádku vrátit domů. Hlavně na to sociální zabezpečení lidí, kteří by chtěli a nemohou a na šance, které jsou Ti dávány i z prostředků těch ostatních. Nejsi spokojen s tím, co vidíš kolem sebe ? Nejsi sám. Máš sílu a schopnost změnit, co se Ti nelíbí ? Tak se pokus to změnit a nestačíš-li sám, zkus najít jiné lidi stejného nebo podobného přesvědčení a změňte, co změnit lze. Uvidíš ale, že to není vůbec lehké, nesáhneš-li na staré osvědčené diktátorské metody, které však dlouhodobě a také osvědčeně nikam nevedou. Pokud jsi se trochu uklidnil a poznal, že měnit stereotyp - zažitost věcí je velice zdlouhavá a dost často i nevděčná činnost (máš na to tak 25 let života), přijdeš na skutečnost, že čím dál tím více závisíš na těch ostatních - bezejmenných - neznámých spoluobčanech, kteří udržují Tvůj životní standard na té naší skutečně slušné republikové úrovni. Oni se snaží, aby byl ještě vyšší, což se celkem daří, máme to v genech ! Člověk je totiž tvor společenský a jako takový je odkázán svým bytím na spolupráci s ostatními lidmi. Je to nutné i proto, že prakticky není na světě nikoho, kdo by uměl všechno nebo kdo by neuměl vůbec nic a nebyl by třeba s tou svou jedinou, zvláštní profesí, kterou ovládá jen on sám pro to své Společenství nějakým přínosem. Proto logicky také každý člověk více či méně (spíše více) závisí na těch ostatních a mělo by mu být jasno, že pokud má to štěstí žít plnoprávně mezi lidmi (vlastně nakonec i v base), měl by být za to že je s nimi - vděčen. Vděčný Osudu, rodičům i těm ostatním lidem. No a taková vděčnost není přece nic jiného, než uvědomělé přiznání sounáležitosti s lidským rodem, z které vyplývají stejná práva pro každého - a také stejné povinnosti. Zajímavé na tomto poznaném přiznání je, že všechny učené (akademické) i neučené (laické) vlády států světa (i totalitní) pamatují ve svých zákonech odpovídajícími paragrafy na práva občanů, ale dosud si žádná netroufla jim dostatečně hlasitě a vemlouvavě připomenout jejich povinnosti, třeba jako prevenci před možnými budoucími právními konflikty. Anebo se výkonné moci i zákonodárné sbory domnívají, že Trestní řád (pro 96 % obyvatel neznámé počtení) je dostačující ochranou proti páchání deliktů ? Lze vážně pochybovat, že jeho pouhá existence něco může změnit na morálce obyvatel státu - Společenství. Je to jen spis - posuzovací norma pro všechny účastníky trestního řízení. A pro přichycené a usvědčené „hříšníky“ ještě slouží ku studiu, jak se dostat z maléru nebo s podstatně menším trestem. Ostatní zákony a normy v počtu tak 1 150 000 §§ a článků mohou zajímat jednotlivé občany jen v úzce profesní míře, nezbytně nutné zejména pro řešení zadaných pracovních úkolů. Takže z Trestního zákona, všech ostatních zákonů a evropských i státních technických, oborových a podnikových norem lze sice nabýt určité chytrosti, ale jako Člověku se může stát, že nebudeš stát za nic. Je také zajímavé, že přírodní národy ten psaný Trestní zákon nepotřebují vůbec, nemají tam vězení, necítí potřebu popravovat vlastní lidí. Mají jen svůj Morální - mravní kodex. Jeho pochopení nevyžaduje ani znalost písma, ani nutnost obsáhlých mluvnických cvičení. Kodex znají dospěli i větší děti, lidé jsou k sobě tolerantnější a zločinnost - minimální. A ten, kdo přesto něco nepřijatelného proti své Komuně vyvede, tak ho (stařešinové vyjímečně na pár let) vyloučí z kmene nebo jinde vysadí na pustý ostrov, odkud návrat je beznadějný a přežít dá dost práce. V osadách mají pokoj a jestli se některý delikvent šťastně dostane do jinak civilizovaných krajin, tak v té přichýlené obci budou mít běžně o jednoho spratka více. Netvrdím, že takovéto řešení je ideální a u nás beze zbytku možné, ale uznejte, že něco na tom je. Když nic jiného, tak ty Komuny - osady prožívají svá bytí spořádaně, dodržujíc určitý věky prověřovaný řád. A to nejdůležitější, lidé si více pomáhají a mají se rádi - skoro všichni. Nebo myslíte, že něco podobného by dnes u nás nemělo žádný smysl, protože se již stála módní normou mladická narkomanie s pozdější tvrdou drogovou závislostí, že děti dají své rodiče do smutných domovů a zapomenou na ně, že vnukové si přijdou popovídat se svými prarodiči jen jednou za 5 i více let, že strůjce autohavárie ujede z místa střetu, že se nějak příliš podvádí, krade, loupí a ubližuje jiným, že za peníze, které pro mnoho lidí se staly modlou, lze si objednat vraždu, únos, vypálení kohokoliv a čehokoliv, že bez úplatků se určité věci nepohnou vůbec a že již není síly, která by mohla tento trend narůstající bezcitnosti a otrlosti zastavit nebo alespoň zpomalit ? Současný svět nevypadá příliš vábně a šťastně. Mladí lidé jsou pro život formováni převážně pasivní tele kulturou a slangovými partami, kde kvalita mateřského jazyka, společenská úroveň a trvalé citové vztahy dostávají zabrat. Potřebná literární fantazie mizí v mobilových a jiných hrách a hrátkách více, než ochota a vůle spoluvytvářet rodinnou pohodu a štěstí, radosti školního kamarádství na celý život a budování přátelských kontaktů v zájmových spolcích. Nedivme se. Rodiče nemají nebo již nechtějí mít na přezrálé a rodově citově odumřelé děti čas, kantor po vyučování je cizí člověk s jinými zájmy, spolky bezradně hledají svou novou tvář a TV programy denně chrlí do mladých i starých hlav jednu kriminální nepravost za druhou - natočit totiž detektivní seriál patří mezi nejlevnější žánry, i když ve skutečnosti těch lumpů na světě není více jako 2%, ale v programech se jim dává více jako 20% času. Lze se pak příliš divit zářným vzorům a těm hlavám je napodobovat ? Víte jak vypadal první automobil pana Benze nebo první tatrovácký Prezident ? No přirozeně jako koňský kočár - a copak mohl vypadat jinak, než to zařízení, které již dávno spolehlivě jezdilo, i když také jinak ? A jak začít, jeví-li se potřeba posílit morálku a omezit vliv současných tolerovaných záporů společenských norem a jevů i s potlačováním vzorové zločinnosti ? Je přece rozumné také začít tam, kde už dávno bylo účinné zařízení uvedeno v život a do jisté míry funguje přes 3 tisíce let ? Nu ano, jde o hebrejské DESATERO, tehdy kamenné desky darované Hospodinem Mojžíšovi v Sinajských horách s účinným kontrolním zařízením - Archou úmluvy - což byl televizor, vestavěná kamera a vysílačka ! Jistě, za tu dobu ty Kamenné desky zmizely a ať byl jejich osud jakýkoliv, obsah psaného se neměnil, i když svět blízký i vzdálený zažil těch změn víc než dost. Dogma je ale dogma a změnit daný zákon pro tehdejší i následný způsob života vnitřními orgány je prakticky beznadějné. Tak co nebylo vykonáno na povolanějších místech, zkusme s odvahou a fantazií doplnit, upravit a změnit sami : Desatero božích přikázání (Bible svatá) I. V jednoho Boha věřit budeš II. Nevezmeš jméno Boží nadarmo III. Pomni, abys den sváteční světil IV. Cti otce svého i matku svou V. Nezabiješ VI. Nezesmilníš VII. Nepokradeš VIII. Nepodáš křivého svědectví svého IX. Nepožádáš manželky bližního svého - X. Nepožádáš statku bližního svého Řád moudrého života 1. Věř, věř, věř ! Věř ve Spravedlnost - ta lidská někdy kulhá, ale existuje i jiná. Věř v Dobro - obvykle si dává načas. Věř, že všechno kolem, co bylo, je a bude, má nějaký smysl a nemusíš všemu hned porozumět. 2. Dbej, aby Tvé myšlení i Tvá slova - řeč byly v souladu. Vyhni se lhaní a podvádění. znehodnocuje to charakter, nikomu nenadávej, nepomlouvej, neproklínej, nepoužívej beze smyslu vulgárních slov, udělají z Tebe hulváta. 3. Dobře měj na paměti, že Tvé zdraví je po Tvé vlastní existenci to nejcennější, co máš, měj o něm přehled a nauč se znát jeho ochranu. Zbytečně je neohrožuj, odmítej vyprovokované - bezhlavé kousky, které neodpovídají Tvým fyzickým i psychickým schopnostem a často nepřepínej meze svého zdravotního stavu. Chraň zdraví svoje i jiných. Věnuj se dostatečně své rodině a nevymlouvej se na Čas svým přátelům. Buď členem jakéhokoliv legálního spolku a pokud můžeš, nevyhýbej se soutěžení a jakémukoliv aktivnímu sportu. 4. Projevuj úctu všem, kteří Tě vychovávali - i svým učitelům (výchova je velmi náročná lidská činnost a také s Tebou to není lehké). Mimochodem víš, co je to vděčnost ? Jestli jsi někdy poděkoval rodičům za to, že je máš, že máš prarodiče, s kterými se můžeš dělit o jejich životní moudrost a vůbec, přes vše co bylo, že je máš všechny rád. Jak Ty se chováš ke svým nejbližším, tak se budou chovat k Tobě Tvoje děti - i vnukové. Úcta k rodičům - pěstounům prodlužuje život - to jsi dosud nikde neslyšel ? 5. Vědomě nikomu nebudeš usilovat o život - ani sobě. Nezabiješ, ani nedáš zabít jiného. Zabiješ-li neúmyslně, nes svůj úděl jako zkoušku svého vlastního zrání (havárie, hrubý omyl - řešitelská chyba, náhoda a shoda záporných okolností, podcenění rizika a jiné). Vrahové to nemají snadné, umírají dříve a zpomalují svůj lidský vývoj o desítky generací tak jako sebevrahové. 6. Pro své sexuální uspokojení : *nesmíš a : • nebudeš používat násilí, nemáš-li souhlas • nepřipustíš erotické hrátky s dětmi • vyhneš se obcování s rodinnými příslušníky • vyloučíš vnitřní styk pohlaví se zvířaty • nevykonáš pohlavní akt na prostranstvích a • v prostorách hodných úcty a piety *omezuj své neuvážené touhy a pokušení a : • neúčastni se hromadného sexu mimo chvilek s vlastními muži nebo ženami • varuj se naplněných citových vzplanutí k zadaným subjektům druhé strany (ženatým, vdaným, zasnoubeným a zaslíbeným) • zvažuj přísně erotickou náklonnost k partnerství stejného pohlaví • zdržuj se nemírné pohlavní samoobsluhy, nelze-li jinak, platí pro muže absence 21 - 23 dny, pro ženy 23 - 28 dní • nepohoršuj jiné vykonávaným pohlavním aktem na viditelném veřejně přístupném místě. 7. Nekraď ! Odhalená příležitostná krádež mívá ostudné následky. Jsou-li krádeže trvalým zdrojem Tvé obživy, pamatuj, že zásada třikrát a dost znamená doživotní vězení ! Soukromý dopis napsaný na podnikovém papíře - je krádež ! Totéž soukromé hovory, soukromé surfování na internetu v pracovní době i něco navíc v cestovním příkazu i výkazech práce ! 8. Nečiň vědomě žádnému člověku příkoří, pokud nekonáš v souladu se zákonem. A i tehdy se snaž, aby újma byla co nejmenší. Nepřijmeš úplatek za své služby a rozhodnutí ! Poškodíš-li kohokoliv, snaž se škodu nahradit. 9. Nelibuj si příliš v loteriích, sázkách a hazardních i jiných peněžních a podobných hrách, kde Tvoje šance na nejmenší výhru je horší jako 1 : 100. Nezneužiješ poznatky z práce proti svému i bývalému podniku. Nedovolíš poškozovat, je-li to v Tvých silách a ničit veřejný, cizí i svůj majetek. 10. Konej v souladu s poznatky vědy a techniky. Chraň všechno, co patří k přírodě. Neubližuj žádnému živému tvoru ! Neplýtvej energetickými, přírodními i jinými zdroji. Nezhoršuj své i cizí životní prostředí. O povinnostech Původní, obdivuhodně krátká a při svém vzniku dostačující verze starobylého Zákona zakázaných lidských činů proti lidem a svému Společenství musela být přizpůsobena i dávno změněným a měnícím se podmínkám. Byla rozšířena o celou řadu zákazů a omezení morálních přestupků a činů, které ti dávní, ještě kočující hříšníci nemohli znát nebo které jim tehdy ani nenapadlo páchat. Také čas přihrál současnému Světu řady nových lákadel a možností, že může být opravdu těžké, pro někoho - jen nekrást. Také polevily mravy i stavovská čest dřívějších profesionálních pachatelů starých typů kriminální činnosti. Nastupující generace hlavně mladých delikventů zesurověla, ztratila cit a míru pro důvod i pro ten vlastní zločin. Kde hledat příčiny toho poklesu morálky a nárůstu zločinnosti ? Zkusme přijít věci na kloub a podívejme se nejdříve do nepříliš vzdálené historie. XV. století bylo stoletím náboženských sporů a válek. Chaos v hlavách věřících nejen lidu poddaného, ale i vládců a církevních hodnostářů Evropy vedl na jedné straně k fanatismu hájit starou pravdu nebo prosazovat pravdu novou mocí a na straně druhé k polevení vnitřní horlivosti vyznávání víry v církvi i sektách. XVI. - XVII. století vyhnalo statisíce rodin ze svých domovů i z těch doznívajících náboženských důvodů s pozvolným zvyšováním počtu lidí, kteří přestali věřit vůbec. XVIII. - XIX. století nevíra ve funkci Stvořitele podle církevních pojetí již začíná vytvářet spolky volnomyšlenkářů s prvními pokusy o publikování názorů na Svět, náboženství, církevní organizace a v Americe rostou sekty, každá se svou pravdou, jako houby po dešti. A roste kriminalita. Stejně. I taková, na kterou ještě nebyly vydány žádné odsuzující zákony. Koloniální státy si rozdělují svět, po dobrém nebo po zlém, dělové čluny, trestné expedice, pušky proti lukům a mečům. Loupení nejen přírodního bohatství násilím i jinak „získaných“ zemí, ale také všeho, co lze považovat za válečnou kořist ! A že při tom loupení hynuli lidé, je nabíledni. 20 milionů obyvatel Konga, 22 milionů severoamerických Indiánů, ničení otrockou prací v dolech Jižní Ameriky a také hromadné setnutí desetitisíc hlav pro cop a střílení jen tak původních obyvatel Austrálie a jiné. No a XX.století v ničení lidí, to je toho nejcennějšího co vůbec lidstvo má, nikterak za dřívějšími stoletími nezůstalo pozadu. Výboje v Číně, I.světová válka -35, II.světová válka 50 milionů, Habeš, Indonésie, Korea, Vietnam, Gran Chaco, Falklandy/Malvíny, vražedné občanské války v Africe, indický náboženský exodus a nepřeberná řada dalších. Jak zabránit zločinům proti lidem, proti Společenským systémům, proti sobě samým ? Je to vůbec možné ? Úplně - beze zbytku asi těžko při současné úrovni a vývoje bezpečnostních složek, ale je možno měnit myšlení lidí od dětství, kteří mohou, ale také nemusí páchat trestné činy, protože již v sobě mají k těm činům vytvořen účinný morální odpor. Začít třeba ve školách - a ve vězeňských zařízeních ! Rodiny a komerční společnost jsou příliš zaneprázdněni, dnes honbou za vyšší životní úrovní, kdy někdy jakákoliv morálka je na obtíž. Malý řád deliktů a morálky Když jsme dokázali upravit zvolenou předlohu na současnou úroveň našeho společenského vnímání věcí kolem nás, nezbývá již nic jiného, než použít tuto vypracovanou skoro normu nazvanou ŘÁD MOUDRÉHO ŽIVOTA, lépe Životního řádu moudrých , tak se dostáváme konečně k tomu nejdůležitějšímu : K návazné sestavě povinností člověka žijícího ve svém Společenství na jehož pravidlech-řádu daných historií, přírodními podmínkami, vlivy náboženství, úrovní obecné vzdělanosti a politickým klimatem je závislý. Spoluobčane - Člověče ! Jsi povinen (tedy, nechceš-li mít problémy, tak musíš) : 1. Nepoškozovat své i cizí životní a pracovní prostředí nad míru nezbytnou a úředně - právně dohodnutou (ohněm, odpady, devastací půdy, nevhodnou likvidací porostů, stavů chráněných druhů zvěře i jiných živočichů a neznečisťovat vodní zdroje a kvalitu ovzduší.) 2. Poskytnout pomoc člověku při ohrožení jeho života - zdraví nebo přivolat pomoc, pokud je to v Tvých možnostech (při havárii, požáru, živelných pohromách, katastrofách a jiném ohrožení jeho bezpečnosti) 3. Chránit své zdraví a neohrožovat zdraví jiných. Adrenalinových sportů se účastni jen při kvalifikovaných uvážení možných rizik. Dodržovat pravidla karantén a nerozšiřovat nakažlivé choroby. 4. Hledat a najít svůj talent - kladné schopnosti, prohlubovat a využívat je ve prospěch svého Společenství (svůj, své rodiny, spolku, rodné - domovské - obce svého obydlí, podniku, školy) Navštěvovat a absolvovat zdroj svého vzdělání (základní školu, učební obor, střední, vysoké a jiné školy podle svého talentu a vůle.) Dále se vzdělávat ve svém oboru podle nárůstu nových poznatků vědy a techniky. 5. Zajistit odpovídající podmínky pro citový i hospodářský rozvoj své rodiny. Vychovávat své nebo svěřené děti k úctě k rodičům i prarodičům, svým učitelům, ku starším lidem a k soudržnosti i širší rodiny. Také pomáhat svým rodičům a chránit je na stáří před osaměním a nouzí. 6. Žít ve svém Společenství v souladu s jeho i nepsanými etickými pravidly - řádem - normami a zvyklostmi. Tolerovat náboženské, politické a jiné přesvědčení, činnost legálních spolků a názorů jejich členů a pokud jsi je, třeba i po poučení nepochopil a nepřijal za své, nesmíš proti nim postupovat s fyzickým násilím. Respektovat v cizině národní zvyky, náboženské přesvědčení, posvátnost míst a nevměšovat se do místních sporů. 7. Dodržovat Zákony svého Společenství, ku kterým jsi se zavázal (Pravidla silničního provozu, bezpečnost práce, jiné bezpečnostní, zdravotnické,ekologické, podnikové, profesní a jiné) a informační Zákony, které souvisejí s Tvou existencí a s Tvou někdy i příležitostnou činností (Zákon o rodině, Zákoník práce, Hospodářský zákoník a jiné) 8. Zachovávat tajemství - mlčenlivost o věcech své organizace - podniku, pokud jsi podepsal příslušný revers nebo pokud mlčenlivost vyplývá automaticky z podnikových předpisů. (Pro policejní, vojenské, jiné bezpečnostní a strážní složky, projektové, výzkumné, vývojové skupiny a jiná oddělení úřadů i ostatních organizací státní, komunální i podnikové sféry.) 9. Odevzdávat v práci nebo podle smluvních vztahů odpovídající dílo nebo výkon ve sjednaném množství, kvalitě a v dohodnutých lhůtách. Uhradit za objednanou nebo vykonanou práci patřičnou odměnu nebo mzdu. 10. Zabíjet ani dát zabít člověka - lidi. • Se dopouštět sexuálních zločinů. • Krást, loupit a podvádět. • Křivě svědčit. • Unášet a věznit lidi. • Pašovat zakázané látky. • Ničit a poškozovat veřejný i jiný majetek. • Brát úplatek za své služby nebo rozhodnutí, vyplývají-li z Tvých pracovních povinností. To všechno jsi povinen Musíš, nebo doplatíš Neplněním uvedených povinností si skutečně zakládáš o následné nepříjemnosti, řešené často i Trestním řádem a skoro vždy snížením úrovně pracovních možností, společenským postavením a někdy i hůře. Upozornění: tento článek již na chvíli na blogu visel, ale kvůli technické chybě byl nečitelný, po dohodě s redakcí jej uveřejňuji ještě jednou!